×
×

2D kódy

2D kódy jsou obecně nosiče, které dokážou nést velké množství informací kódovaných na poměrně malém prostoru. Jejich dekódovatelnost je možná i přes částečné poškození. GS1 DataMatrix je mj. vhodným nosičem pro technologii přímého značení DPM (Direct Part Marking) ve výrobě.

Dvourozměrné maticové (tzv. 2D) kódy mají podobu čtverců nebo obdélníků, které obsahují velké množství tmavých bodů uspořádaných v mřížce. Tyto body mají v rámci jednoho kódu stejný rozměr. 2D kódy slouží k automatické identifikaci položek umožňující rychlé dekódování dat s velmi vysokou přesností. Používají se v řadě průmyslových odvětví, logistice a maloobchodu. Významnou oblastí využití je sektor zdravotnictví, konkrétně identifikace léčiv (podle protipadělkové směrnice FMD), zdravotnických prostředků (identifikátor UDI podle nařízení EU MDR) nebo pacientů coby koncových příjemců zdravotnických služeb. S 2D kódy se můžeme setkat také při označování vratného majetku, např. přepravek nebo pivních sudů.

V blízké budoucnosti se očekává masová implementace 2D kódů v maloobchodu. Globální retail bude těžit z výhod kódování dynamických informací, jako je datum minimální spotřeby.

Kamerové snímače

K dekódování 2D kódů se používají kamerové snímače (tzv. imagery). Tato zařízení jsou schopna symboly načítat i při větších rychlostech a v různých orientacích skeneru vůči kódu. Kamerové skenery dokážou snížit negativní efekty symbolu tištěného na lesklém povrchu výrobku nebo skenovat kód z displeje mobilního telefonu, např. u elektronických kuponů u různých B2C aplikací.

Samoopravné mechanismy

Dvojrozměrné čárové kódy disponují unikátními samoopravnými vlastnostmi. Díky korekci chyb je možné načíst data i z částečně poškozeného nebo hůře vytištěného kódu. Čitelnost 2D kódů je garantována, i když jsou vytištěny v malé velikosti nebo jsou do povrchu produktu vyraženy, případně vypáleny v rámci technologie přímého značení DPM (Direct Part Marking).
Korekce a oprava chyb (ECC, Error Checking and Correction) je povinnou součástí 2D kódů. Jejich konstrukce umožňuje zabudovat mechanismy pro korekci možných chyb při skenování. Díky těmto mechanismům je možné dopočítat ztracená data například v důsledku případných tiskových chyb nebo odlesků od podkladu.