Udržitelnost v praxi do třetice, tentokrát z pozice dodavatele. Na naše otázky odpovídal Jannis Samaras, ředitel a většinový majitel nápojářské značky Kofola. Tento byznysový inovátor a guru neposkytuje rozhovory příliš často. Užijte si jej!
Co je pro vás osobně, resp. pro Kofolu, motivací přemýšlet o dopadech podnikání na životní prostředí a na celou společnost? A jak složité je proměnit teorii v praxi?
Je to pro nás tak samozřejmé, až se mi na to teď obtížně odpovídá... Těžko se mi tu teď vymýšlí, proč nad tím přemýšlíme, když nad tím přemýšlet vůbec nemusíme. V Kofole zkrátka máme zodpovědnost nejen vůči sobě, ostatním, ale i vůči přírodě. Uvedení udržitelných projektů v život je někdy jednoduché, jindy složité. Někdy je to přirozeně plynoucí opatření, kterému všichni hned rozumí, jindy je to složité rozhodnutí, které navíc jde proti zaběhnutým návykům. Velikost projektů v tomto směru nerozhoduje – menší projekty a jejich realizace jsou kolikrát těžší než ty velké.
Jannis Samaras, FOTO: Zuzana Samaras
Kofola je významný hráč v nápojářském průmyslu. Jste hlasitým zastáncem zálohovacího systému a díky přesahu kofoly na slovenský trh máte zkušenosti s jeho zavedením na Slovensku. Je něco, čeho bychom se měli na základě těchto zkušeností vyvarovat?
Zkušenosti ze Slovenska jsou pozitivní, jde o funkční systém, který dosahuje nadprůměrných výsledků. Vyvarovat bychom se měli toho, aby se zálohování nešilo horkou jehlou. Zdlouhavým schvalovacím procesem jsme už nyní v Česku ztratili mnoho času, který by bylo lepší věnovat do příprav funkčního systému.
Jaký je rozdíl mezi tříděním a recyklací?
V Česku patříme mezi skvělé třídiče. Bohužel třídění není recyklace. Až recyklací dochází k efektivnímu zpracování odpadu na nový zdroj, ze kterého mohou vzniknout další produkty. Naší snahou a cílem zálohových systémů je vytvořit z láhve zase láhev a z plechovky plechovku a tím tak významně šetřit nejen použité primární suroviny, ale i energii a snížit celkovou produkci CO2. To se bohužel nyní neděje a mnoho cenných materiálů z pohledu cirkulace končí zbytečně na skládkách či ve spalovně.
Jak si stojí jednotlivé obalové materiály z pohledu dopadů na životní prostředí?
Z pohledu celkového dopadu na životní prostředí nejlépe vychází vratné kegy, ve kterých distribuujeme naše čepované nápoje. Po nich nejlépe vycházejí vratné skleněné láhve, na velmi podobné úrovni recyklované plechovky a PET láhve. Nejhůře z pohledu dopadů je na tom nevratné sklo.