Podle WHO umírá v důsledku medikačních chyb více než 160 000 obyvatel EU ročně. Kolosální problém – a tak malé povědomí o něm. Citlivé statistiky zveřejňuje jen několik států (např. Německo a Španělsko; 19 000 resp. 8 000 úmrtí ročně). V Polsku chyby eviduje a analyzuje pouhá polovina nemocnic. Některé se jim však snaží předejít. Jak? Implementací standardů GS1.
Chyby v medikaci jsou nežádoucí události spojené s podáváním léku, které mohou vést až k ohrožení pacienta. Přitom jim lze předcházet a významně je omezit. Mezi nejčastější pochybení patří nesprávné načasování podání léku, vynechání dávky, nesprávné dávkování a podání nesprávného léku. Součástí problému je také chybějící jednotná metodika sběru dat, tudíž nemožnost situaci přesně popsat a kvantifikovat.
Řada studií z různých částí světa však přináší alarmující výsledky. Dokument WHO z loňského roku uvádí, že škody způsobené nesprávným užitím léků představují více než polovinu celkových škod, kterým lze v lékařské péči zabránit. Roční náklady na tyto újmy studie v Evropě odhaduje na 4,5–21,8 mld. eur. Stejná studie uvádí, že 50–70 % těchto škod je možné předejít „komplexním systematickým přístupem k bezpečnosti pacientů“. Dokument organizace European Collaborative Action on Medication Errors and Traceability (ECAMET) ze stejného roku tvrdí, již konkrétněji, že digitalizace procesu medikace může snížit chybovost o 60 %.
Ochránit pacienty a ušetřit
Problematikou chyb v medikaci se začalo zabývat i vedení Dětské fakultní nemocnice ve Varšavě. Management nemocnice se rozhodl jít cestou automatizace původně manuálních papírových procesů preskripce a administrace léků s využitím standardů GS1. Cílem projektu bylo zlepšit bezpečnost pacientů a minimalizovat chyby související s medikací. Účinnější kontrola měla zvýšit efektivitu procesů a optimalizovat neúměrně vysoké výdaje na léčivé prostředky.
Řešení medikačních chyb
Chyby v medikaci mohou být přičítány na vrub nepozornosti zdravotníků nebo mohou vyplývat z organizačních pochybení. Bez ohledu na příčiny chyb mohou být důsledky pro pacienty závažné až fatální. Rizika spojená s podáváním léků jsou při léčbě dětských pacientů obzvláště významná.
Odhaduje se, že v Polsku je nežádoucími účinky léků postiženo 2-14 % pacientů. Zdravotničtí odborníci však zdůrazňují, že data o závažných nežádoucích účincích léků jsou v Polsku značně podhodnocena, protože je nemocnice hlásí jen zřídka.
Evidence podaných léků a nákladů na léčbu
Nemocnici se podařilo navrhnout spolehlivý proces zajišťující správnost medikace ověřením objednaných léků a totožnosti pacienta. Začíná předepsáním léku lékařem v informačním systému nemocnice následovaným potvrzením dostupnosti objednaných léků na oddělení nebo v centrální lékárně. Sestra poté přijímá objednávku v systému pro její vydání a lék připraví. Ověří jej naskenováním GTIN v kódu GS1 DataMatrix a zkontroluje totožnost pacienta naskenováním náramku. Proces uzavírá potvrzení podání léku a jeho automatická evidence v elektronických zdravotních záznamech.