×
×

On-line nákupy Češi milují

On-line nákupy Češi milují

Napsal/a Mikuláš Černý, šéfredaktor, 17. 10. 2024. Kategorie: , , ,

Český on-line se kvalitou služeb řadí mezi evropské lídry. Naši etaileři excelují i v zahraničí, často v roli trendsetterů. Doma se však o dvouset miliardový e-koláč budou muset podělit s novými hráči – elektronickými tržišti. Ta se aktuálně snaží o expanzi na český trh. Jejich cílem je propojit domácího spotřebitele s výrobci či prodejci z celého světa a napříč mnoha sortimentními kategoriemi.

Vyspělejší on-line trh v Evropě než český abyste pohledali. Tuzemští zákazníci utratí za nákupy na internetu podle studie DHL eCommerce nejvíce na kontinentu. Nebojí se objednávat ze zahraničí (až 50 % nakupujících) a zároveň nakupují on-line nejčastěji: 33 % zákazníků objednává alespoň jednou týdně, což je o 6 % více než evropský průměr. E-commerce je u nás zkrátka doma; potvrzuje to i největší počet e-shopů na hlavu (celkem 50 tisíc on-line obchodů v ČR).

Zároveň patříme mezi nejnáročnější zákazníky. Z potravin jsme dokázali vytvořit druhou největší kategorii v e-commerce po elektronice. Necháme se hýčkat doručeními v řádu hodin. Pro srovnání: hlavní západoevropské on-line supermarkety jako Ocado ve Velké Británii či holandský Picnic u vás zazvoní až druhý den. Jak se s touto situací vyrovnají marketplaces?

Objevujeme marketplaces

Po dvouletém poklesu obratu tuzemské e-commerce způsobeném inflací a tendencí kupujících šetřit se křivka narovnává. E-shopoví zákazníci letos nakupují více. „Odkládají nadměrnou opatrnost a česká e-commerce by měla znovu směřovat k tradičnímu růstu. Zatímco v prvním čtvrtletí se průměrná útrata za zboží v internetových obchodech pohybovala pod hranicí čtyř tisíc korun, ve druhém to bylo o sedm set víc,“ vysvětluje výkonný ředitel Asociace pro elektronickou komerci Jan Vetyška. Podle APEK vyrostla také hodnota jednorázových dražších nákupů, a to o celých 700 korun na průměrných šestnáct tisíc.

Řada studií ale ukazuje, že stále více objednávek směřuje do zahraničí. Loňský šestiprocentní propad tuzemské e-commerce nastal i přes větší útratu českých zákazníků, a to i po započtení inflace. Podle údajů společnosti Skip Pay zákazníky přetáhla on-line tržiště a zahraniční obchodníci. „Podle našich dat dosáhly zahraniční transakce skoro pětiny celkového objemu,“ vysvětluje David Filippov, CEO společnosti Skip Pay. „Český zákazník se naučil utrácet chytře. Pro lepší poměr ceny a výkonu jde na marketplace, za hranice, zkrátka k jinému obchodníkovi.“

E-shopy, které stále našemu trhu dominují, marketplacům zatím postoupily pouze kolem 10 % trhu. V tuzemské e-shopové laboratoři vzniklo to nejlepší na kontinentu z hlediska zákaznického servisu, přesto se zavedené speciálky budou se stále větším tlakem on-line tržišť muset srovnat. „Z našeho dubnového výzkumu víme, že nákup v rámci marketplaces uvedlo 61 % respondentů. Často se však jedná o drobné nákupy,“ komentuje pozici on-line tržišť na našem trhu Jan Vetyška. Podle něj v prvním čtvrtletí na marketplace nakoupilo alespoň jednou 27,5 % on-line zákazníků.

Desetitisíce prodejců na jednom místě

On-line tržiště stejně jako oprav-dové tradiční tržnice na jednom místě zastřešují mnoho virtuálních prodejen a stánků nezávislých obchodníků. Zatímco jeden z největších a nejstarších komplexů krytých tržnic na světě, Velký bazar v Istanbulu, poskytuje zázemí pro prodej ze zhruba 1200 obchodů, u lídra evropského trhu, Amazonu, zákazníky láká více než 90 tisíc prodejců. Marketplaces tedy fungují jako platformy pro nabízení produktů od více prodejců z jednoho místa. Nakupující si zde prohlížejí, srovnávají a objednávají zboží od různých prodejců, a to v rámci jednoho nákupního košíku. Prodejci (nebo také selleři) „pouze“ zadávají své produkty a o vše ostatní se postará platforma: marketing, zpracování transakcí i logistiku. Za tyto služby inkasuje od prodejce poplatky. Na on-line tržištích se zboží může rychle a s relativně nízkými vstupními náklady dostat k široké, již vytvořené zákaznické základně. Jsou tak ideální pro podnikatele s omezenými startovními rozpočty k rychlému vstupu na trh s velkým dosahem. Budování vlastní e-shopové značky je o poznání nákladnější a pracnější, zato má však majitel svůj brand plně pod kontrolou a k tomu více možností pro marketing a budování vztahů se zákazníky.

Velcí hráči přicházejí

Český trh má v hledáčku stále více on-line tržišť. Předloni na něj krátce po sobě vstoupily platformy ze sektoru módy Zalando a About You, z univerzálních marketplaces to byly AliExpress a eBay. V loňském roce se do soupeření o českého zákazníka přidaly Kaufland a Allegro. Očekává se brzké spuštění české domény Amazonu. Černým koněm je čínská platforma Temu, která z nuly dokázala za půl roku získat 200 tisíc aktivních uživatelů v ČR měsíčně. Jaké výzvy tento trend přináší z pohledu standardizace, resp. z pohledu nutnosti jednoznačné identifikace produktů, ale i subjektů v celém on-line dodavatelském řetězci? Odpověď není jednoduchá, přístup jednotlivých hráčů se liší. Jisté je, že pouze přesná, globálně platná a jedinečná identifikace produktu je zárukou bezproblémového zalistování produktu na on-line tržišti.

A jako se stal GTIN ukrytý v čárovém kódu EAN samozřejmou (a kriticky důležitou) součástí procesů v kamenném obchodě, s touto misí vyrazil na internet.

GS1 více než 50 let vyvíjí standardy pro automatickou identifikaci, sběr a sdílení dat v FMCG, retailu, logistice a dalších sektorech. V posledních letech je stále důležitější role Systému GS1

i v e-commerce, pro který nabízí řešení pro jednoznačnou identifikaci položek, ověření původu zboží, 2D kódy nové generace i standard pro klasifikaci produktů (GPC). V globální správní radě standardizační organizace působí zástupci velkých mezinárodních on-line obchodníků a GS1 na mnoha trzích začala k e-tailu přistupovat jako k dalšímu sektoru svojí činnosti. Na stránkách www.gs1cz.org/odvetvi/marketplaces poskytujeme informace pro zájemce o tento druh byznysu s detailními instrukcemi pro prodej na dvou hlavních platformách na našem trhu, kterými jsou Allegro a Amazon.