×
×

EU proti odlesňování

EU proti odlesňování

Napsal/a Pavla Cihlářová, ředitelka, GS1 Czech Republic, 16. 10. 2024. Kategorie: , , , ,

Nařízení o výrobcích bez odlesňování, EUDR, které platí od poloviny loňského roku, se přibližuje k účinnosti. Přesto stále chybějí klíčové nástroje k jeho praktické proveditelnosti. Široký záběr legislativy se u relevantních komodit dotkne celých dodavatelských řetězců a povinnostem se nevyhnou ani obchodníci. Platit bude jak pro import na evropský trh, tak pro export ze zemí EU.

Za odlesňování je v rámci Nařízení EU (2023/1115) považována přeměna lesa na zemědělsky užívanou půdu pro zajištění vyšší produkce komodit, kterých se předpis týká. Dotčenými komoditami jsou kaučuk, káva, dřevo, palmový olej, skot, sója a kakao.

Do definice deforestace podle EUDR naopak nespadá rozvoj měst a obcí nebo budování infrastruktury. Nařízení se týká rovněž tzv. degradace lesa, což je přeměna původních či přirozeně se obnovujících lesů na lesy vysazované nebo na lesní plantáže. Proces odlesňování či degradace lesa je považován za akcelerátor klimatické změny a ztráty biodiverzity. Proto se Evropská unie chce stát více zodpovědným spotřebitelem komodit, které mají významný vliv na zhoršující se klima na planetě.

Jaké budou hlavní povinnosti organizací, které vyrábějí a obchodují produkty s obsahem výše uvedených komodit? Před uvedením na trh budou muset vykonat tzv. náležitou péči, tj. přesvědčit se, že:

  • při produkci daných komodit nedošlo po datu 31. 12. 2020 k odlesnění (v případě dřeva ani k degradaci lesa),
  • při výrobě produktů nebo daných komodit nebyly porušeny právní předpisy země, kde byly vyrobeny.

Před uvedením na trh nebo vývozem budou povinni vložit do informačního systému prohlášení o náležité péči. Pokud bude dodržen unijní harmonogram, nařízení by mělo nabýt účinnosti 30. 12. 2024, resp. 30. 6. 2025 pro mikropodniky a malé podniky. Výjimku bude mít pouze dřevo a dřevařské výrobky, kde bude účinnost posunuta do konce roku 2027.

Za případné porušení povinností ponesou odpovědnost všechny hospodářské subjekty v rámci dodavatelského řetězce. Nařízení se bude týkat nejen primárních producentů v unii či importérů na evropský trh, ale také všech zpracovatelů, obchodníků a exportérů.

Pouze malé a střední podniky, mikropodniky nebo fyzické osoby (podle směrnice 2013/34/EU) budou mít určité povinnosti zjednodušeny.

Co znamená „vykonávat náležitou péči“?

Nařízení definuje povinnost zainteresovaným hospodářským subjektům zpracovávat a ukládat do příslušného registru prohlášení o náležité péči, tzv. Due Diligence Statement, DDS.

Registr (Deforestation Due Diligence Registry) bude součástí infrastruktury, kterou EK zřídí pro správu DDS. Systém by měl začít fungovat v polovině prosince letošního roku, nicméně jeho testování již probíhá a uživatelské pokyny jsou k dispozici od září. Při uložení do registru bude ke každému prohlášení přiděleno referenční číslo, které bude následně nezbytné sdílet mezi jednotlivými hospodářskými subjekty napříč trhem.

Náležitosti DDS a povinnosti, které se k nim budou vázat před uvedením relevantních produktů na trh nebo před jejich vývozem, lze shrnout do následujících kroků. Bude nutné:

  • shromáždit požadované informace (podle článku 9 nařízení), jimiž jsou popis produktu včetně jeho názvu a obsahu komodit sledovaných v nařízení, množství produktu, země produkce, geolokalizace, kontaktní informace (i dodavatele či odběratele) produktu a příslušné informace o tom, že daný produkt byl vyrobený v souladu s legislativou v zemi původu a nezapříčinil odlesňování,
  • ověřit a analyzovat shromážděné informace a další dokumentaci (podle článku 10 nařízení) a posoudit, zda existuje riziko, že dané produkty, které mají být uvedeny na trh nebo vyvezeny, jsou nevyhovující,
  • případně zmírnit zjištěné riziko tak, aby bylo zanedbatelné (další dokumentace, nezávislé průzkumy atd.),
  • prohlášení o náležité péči předložit prostřednictvím informačního systému (evropského registru),
  • uchovávat záznam o prohlášeních o náležité péči pět let ode dne předložení,
  • zdokumentovat svá rozhodnutí
    o postupech a opatřeních ke zmírnění rizik, alespoň jednou ročně přezkoumat a případně aktualizovat a na požádání zpřístupnit příslušným orgánům,
  • sdělit dalším článkům dodavatelského řetězce veškeré informace nezbytné k prokázání toho, že byla vykonána náležitá péče a že bylo zjištěno žádné nebo zanedbatelné riziko včetně referenčních čísel prohlášení o náležité péči.

Hospodářský subjekt, který je fyzickou osobou nebo mikropodnikem, může využít zjednodušený postup skrze zplnomocněného zástupce. Ovšem zodpovědnost je stále na něm samotném.

Další zjednodušení je možné v případě, že hospodářské subjekty odebírají komodity výhradně
z oblastí, které jsou klasifikované jako nízkorizikové. Toto však musí být podniky schopny na vyžádání doložit. Pokud hospodářský subjekt nemůže shromáždit požadované informace nebo zjistí vyšší než zanedbatelné riziko a není schopen ho zmírnit na zanedbatelnou úroveň, musí upustit od uvedení na trh nebo dodání navazujícímu subjektu nebo od vývozu na trhy mimo EU.

Co znamená povinnost geolokalizace?

Nařízení vyžaduje geolokalizaci všech pozemků, kde byly vyprodukovány relevantní komodity, které jsou v daném produktu obsaženy, nebo které byly k jeho výrobě použity. Geolokalizační souřadnice musí být uvedeny v prohlášeních o náležité péči.

Geolokalizace je zeměpisná poloha pozemku, případně zařízení či provozovny, popsaná souřadnicemi zeměpisné šířky a délky. Udává se s přesností nejméně šesti desetinných míst. Pokud sledovaný produkt obsahuje relevantní komodity vyprodukované na různých pozemcích nebo z nich byl vyroben, uvede se geolokalizace všech jednotlivých pozemků podle pravidel platných pro konkrétní velikost
a charakter.

Pracovní skupina GS1 Czech Republic

Sdružení GS1 Czech Republic svolalo již v polovině srpna pracovní skupinu, jejímž cílem bylo diskutovat přístupy jednotlivých velkých hráčů na českém trhu a zajistit pokud možno co nejjednodušší postupy správné praxe s využitím standardů GS1.

Jaká pravidla budou platit pro vývoz a reimport?

Vývoz

Exportéři musejí vykázat referenční čísla náležité péče ve své celní deklaraci. Pokud exportují
produkty s relevantními komoditami, pro které již byla vykonána náležitá péče, mohou použít zjednodušení.

Reimport

Při vývozu ztrácí příslušný produkt svůj celní status „zboží unie“ a je považován za nový produkt, pokud je následně znovu umístěn nebo znovu dodán na trh. Již existující prohlášení o náležité péči mohou provozovateli pomoci provést novou náležitou péči.

Na příslušné produkty propuštěné do jiných celních režimů než „propuštění do volného oběhu“ nebo „vývoz“ (např. uskladňování v celním skladu, aktivní zušlechťování, dočasné použití atd.) se nařízení nevztahuje.