V novém díle obalové rubriky se zaměříme na obalová řešení pro FMCG z plastů. Naše otázky zodpoví Ivo Benda. Prezident Obalového institutu SYBA vede již deset let společnost Greiner Packaging Slušovice, která loni oslavila třetí úspěšnou dekádu ve výrobě obalů a zpracování plastů. Její tradice však sahá dále: recyklační linku na výrobu regranulátu uvedla do provozu již v roce 1987!
Jaký je výrobní program vaší společnosti?
Většina produkce směřuje do potravinářství, především do segmentu mléčných výrobků – kelímky, víčka, vaničky apod. Portfolio doplňují obaly pro kosmetiku, zdravotnictví, petrochemii či hnojiva, tyto segmenty však v letošním roce opouštíme. Skupina usiluje o užší specializaci každého z dvaceti závodů. Slušovice se zaměří výhradně na potravinářství. Vedle obalů pro mlékárenství budeme dodávat obaly například pro hotová jídla, masný průmysl, saláty, baby food, tj. zejména obaly vyráběné technologií tvarování.
Velký podíl slušovické produkce tvoří vstřikované a tvarované obaly pro mléčné produkty. Jaké v tomto segmentu sledujete trendy?
Naše obaly dělíme do tří skupin: K1 představuje jednoduché monomateriálové obaly bez potisku nebo potištěné suchým ofsetem. Do K2 patří kelímky dekorované smrštitelnou fólií, tzv. sleevy, do skupiny K3 kelímky s kartonovým pláštěm. Na chování spotřebitelů má vliv primárně ekonomická situace. V evropském regionu je patrný určitý pokles poptávky po základních potravinách, resp. hledání jejich ekonomičtějších variant. Proto mírně roste ekonomický segment K1. Současně se však v důsledku příklonu spotřebitelů ke zdravému životnímu stylu prodává více prémiových produktů včetně rostlinných alternativ mléčných výrobků balených do dražších kombinovaných obalů K3.
Jak se ve výrobních technologiích projevuje tlak na udržitelnost?
Snahy o snižování objemu plastového odpadu vedou k odlehčování obalů. Narůstá obliba jednodruhových materiálů s minimální dekorací, což umožňuje snazší recyklaci. Nároky na udržitelnost však dobře splňují i kombinované K3 kelímky. Jejich papírový plášť může být vyroben z téměř až 100% recyklátu a zaručuje stabilitu i kelímkům s maximálně odlehčenou, velmi tenkou stěnou. Oboustranně potisknutelná papírová vrstva výborně slouží ke komunikaci. Pomáhá splňovat legislativní požadavky na povinná B2C data a poskytuje efektivní marketingový nástroj. Samotný kelímek pak může být úplně čirý nebo bílý a tím opět snáze recyklovatelný.
Není u recyklace kombinovaných obalů překážkou nutná disciplína konzumentů, kteří musejí plastové a papírové části oddělit a vytřídit?
S tím je možné souhlasit. Naše společnost přišla s inovací, která umožňuje oddělení papírového pláště a plastového obalu bez lidského zásahu. Působením deformačních tlaků ve svozových vozech se obě komponenty oddělí a k jejich separaci dochází na třídicích linkách, a to jak automatických, tak manuálních. Dosažení vysoké recyklovatelnosti tedy nezávisí – jako dosud u všech kombinovaných obalů – na správném roztřídění obalu koncovým spotřebitelem, ale probíhá automaticky v rámci zpracování odpadu.
Další inovací je nahrazení konvenčního hliníkového víčka plastovým, které zvyšuje recyklovatelnost obalu až na 98 %.
Jak je tomu u obalů se smršťovacími fóliemi?
Na trhu je stále vysoký podíl obtížně recyklovatelných kombinací polypropylenových, PET a jiných obalů se sleevy z PVC. Tyto jsou postupně nahrazovány fóliemi z OPS neboli tzv. orientovaného polystyrenu, které se díky různé hustotě kelímku a sleevu na linkách lépe třídí. Dalším krokem k větší udržitelnosti jsou kelímky potažené tzv. PO nebo PET fólií. Existují dvě možnosti recyklace. U jednodruhového materiálu, např. PET sleevu a PET kelímku, je možné výrobek recyklovat jako celek. Dále je to kombinace dvou různých materiálů, které umožnují snadnou separaci a následné třídění. Hudbou, věřím, už blízké budoucnosti je chemická recyklace polymerů jejich rozložením na monomery nebo základní uhlovodíky a opětovná polymerizace, kde bude aplikace PO fólií výhodná. Do té doby budou výrobci směřovat k použití stejných materiálů pro sleeve a kelímky, resp. Etikety a stále většímu využití recyklovaných surovin, zejména r-PET.
Na jaké úrovni je využití recyklátu u obalů určených pro potravinářství?
Dodavatelé obalů pro potravinářský průmysl jsou schopni produkovat recyklovatelné obaly, ale zatím, až na výjimku PET, recyklát do obalů nezapracovávají. Je to proto, že pouze r-PET byl schválen autoritami jako bezpečný pro kontakt s potravinami.
Obaly s obsahem recyklátu schválené Evropským úřadem pro bezpečnost potravin EFSA nabízíme od loňského roku. Současně jsme se díky akvizici recyklační firmy a investici do r-PET dekontaminační a extruzní linky stali v dodávkách recyklátu soběstačnými.
Jak se vyvíjí dostupnost surovin na světových trzích?
Dostupnost surovin silně ovlivnil covid, kdy došlo k narušení dodavatelských řetězců, a poté konflikt na Ukrajině. Trh se potýkal s nedostatkem polymerů; dá se říci, že za toto období se cena zdvojnásobila. Nyní dochází k uklidnění a stabilizaci. Dalším významným faktorem bylo vyhlášení plánu Green Deal Evropskou komisí. Iniciativa vyvolala zvýšení poptávky po recyklovaném PET, dočasný nedostatek a zvýšení ceny. Aktuálně se dostupnost i ceny r-PET stabilizují.
Nejdéle trvaly problémy u papíru. Ceny jsou stále ještě vysoké, ale na trhu převládá přesvědčení, že vrcholu již dosáhly. Za jejich zvýšením stál mj. nárůst cen plynu, kdy došlo k odstávce několika papíren a závodů na zpracování papírového recyklátu, které jsou energeticky vysoce náročné. I tady se situace vrací do normálu.
Vraťme se k udržitelnosti. Vaše společnost se v rámci aktivit koordinovaných Obalovým institutem SYBA a Čs. iniciativou ECR podílela na lokalizaci globálních doporučení týkajících se návrhů obalů pro oběhové hospodářství.
Původně rakouská publikace vydaná z iniciativy World Packaging Organisation poskytuje vodítko, jak postupovat při designu obalů, aby byly co možná nejvíce recyklovatelné. Nevynechává žádný z běžných materiálů od papíru přes kovy, sklo až po kompozitní materiály s obsahem plastu.
U celkem jedenácti základních druhů obalů pro rychloobrátkové zboží uvádí návody, aby jejich konstrukce a materiálové složení byly v souladu s principy cirkulární ekonomiky. Za nejdůležitější považuji skutečnost, že se nám, obalářům, napříč obory a materiály daří domluvit se na společném postupu a usilovat o co nejvyšší recyklovatelnost obalů. Jednotně jako celý sektor.
Otevřenost ke spolupráci hráčů napříč sektory a ochota komunikovat je klíčová i pro nás jako standardizační organizaci…
Rád bych apeloval na pokračování spolupráce, jen tak se obaly přiblíží k ideálu 100% recyklovatelnosti. Domnívám se, že jako plastikáři jsme v posledních letech dostatečně obnaženi, tlak je na nás obrovský. Nemáme co skrývat, ani nemůžeme.
Nás se recyklace týká nejvíce. Panuje všeobecné přesvědčení, že je jednoduché recyklovat papír a sklo, a naproti tomu je obtížné recyklovat plast. Musíme se k tomu postavit čelem a zajistit, že recyklace plastu bude minimálně na stejné úrovni jako u skla a jiných materiálů.
Postupně se nám to daří.
Jaké další mylné představy o plastech jsou ve společnosti zakořeněné?
Mýtus číslo jedna: plasty jsou špatné a znečišťují oceány. Ty ovšem znečišťujeme my jako lidé. Ve skutečnosti jsou plasty při podobných vlastnostech nutných pro ochranu produktu oproti jiným materiálům ekologičtější. Jejich zpracování je o řády energeticky méně náročné a ve vztahu k okolnímu prostředí jsou inertní a neškodí.
Názor o špatné recyklovatelnosti je značně rozšířený, přitom je tomu přesně naopak. Pro ilustraci, naše firma začala s výrobou recyklátu již v roce 1987. Masovějšímu zpracování druhotné suroviny však dosud bránily dva hlavní faktory: nedostatečná infrastruktura a nízká ekonomická motivace.
Výroba polymerů z ropy donedávna vycházela výrazně levněji než sběr použitého plastu, jeho čištění a recyklace. S tím šel ruku v ruce problém recyklovatelnosti pouze mimo potravinářské aplikace, kdy u použitého plastu nebylo možné zaručit jeho stoprocentní čistotu. Zde však přichází do hry již zmíněná chemická recyklace.
Separovaná surovina se místo podrcení, přetavení a opětovného zformování chemicky rozkládá na základní uhlovodíky nebo monomery, z nichž vzniká úplně nový materiál.
Povídali jsme si o potřebě komunikace v rámci celého obalového sektoru. Pro vaše podnikání je však kritické sdílení dat s odběrateli.
V této oblasti dosud chybí jakákoli harmonizace, přičemž udržovat s každým z mnoha odběratelů jiný kanál pro výměnu nejrůznějších, hlavně logistických dat je náročné. Součástí společného projektu Obalového institutu SYBA a Čs. iniciativy ECR bude příprava datového modelu pro B2B obalářská data vycházejícího ze standardu GDSN, aby tato mohla být centralizovaně sdílena s odběrateli. Diskutujeme rovněž využití EDI v celém obchodním procesu, pro komunikaci mezi retailery, výrobci a jejich dodavateli obalů.