INTERVIEW: Francesca Poggiali, Chief Public Policy Officer Europe, GS1

EK byla doposud velmi aktivní, ale nyní se mi zdá, že se tempo vydávání nařízení ještě zrychluje. Co všechno nás v nejbližší budoucnosti čeká?

Na politickém půdorysu Evropského parlamentu, který vznikl po posledních volbách, se mimořádně dařilo prosazovat regulace v oblasti digitalizace a udržitelného rozvoje. Bráno z našeho „standardizačního“ úhlu pohledu to bylo období mnoha příležitostí, ale i výzev. Nemohu se ubránit dojmu, že příští volební období může být kvůli geopolitickým turbulencím diametrálně odlišné.

Doufám, že se po eurovolbách v červnu neocitneme v éře, kdy bude Evropa muset nějak radikálně přehodnotit svůj přístup k udržitelnosti. A teď nemám na mysli jenom konkrétní cíle, jako je uhlíková neutralita do roku 2050 nebo některé dílčí cíle Zelené dohody pro Evropu vztažené k roku 2030. Situace v mnoha částech světa je více než komplikovaná a politické reprezentace členských států EU budou hrát mnohem důležitější roli než doposud. I proto je již dnes pro každou lokální organizaci GS1 důležité najít způsob, jak efektivně spolupracovat se státní správou a společně tak vytvářet prostředí vhodné pro rozvoj udržitelné ekonomiky.

Často opakuji, že Systém GS1 je komplexní a sofistikovaný soubor standardů. Dokážeme evropským představitelům plně vysvětlit jeho potenciál?

V poslední době zaznamenávám velké změny v chápaní standardizace. Ještě nedávno byla identifikace produktů považována za doménu IT odborníků a inženýrů a pro spotřebitele byly čárové kódy praktickou samozřejmostí pro nákup v supermarketu. Pak došlo k řadě událostí, které tuto situaci radikálně změnily.

Covid naučil i ty zatím váhající, že digitalizace je cesta, jak usnadnit a urychlit komunikaci mezi obchodními partnery, a že čárové kódy mohou mít i další funkcionality, které nahradí fyzický kontakt spotřebitele s výrobky určenými k prodeji. Nový trend digitalizace obchodních procesů nasměroval celou společnost k masivnímu využívání 2D kódů, které jsou díky jednoduchému skenování mobilními telefony dnes běžnou součástí našich životů. Rozvoj digitalizace přinesl i další významný efekt.

Data, o kterých se doposud hovořilo jako o „nové ropě“ průmyslu, se ze dne na den stala pohonem i pro aplikace orientované na spotřebitele i státní správu. Nárůst významu dat pro B2C a B2G se projevil i v nové evropské legislativě (DGA, akt o správě dat), kde byla vůbec poprvé ukotvena zásada datového altruismu.

Snažím se říci, že aktuálně není vysvětlování hodnoty a přínosů standardu GS1 regulačním orgánům více nebo méně obtížné ve srovnání s minulostí, je zkrátka jiné. Tvůrci legislativy dnes kladou mnohem podrobnější dotazy, jak nastavit registry, jak klasifikovat produkty, jak zajistit důvěryhodnost dat, dotazují se na geografická specifika standardů apod.

V minulosti toto regulátory tak do detailu nezajímalo. Díky tomu máme spoustu příležitostí vést konstruktivní dialog s evropskými i jinými regulačními orgány. Je to časově velmi náročná činnost, ale je určitě důležitá a obohacující pro obě strany.

Jakých nejvýznamnějších úspěchů GS1 ve spolupráci s Evropskou unií dosáhla?

Myslím, že tím nejvýznamnějším počinem je nastolení vzájemné důvěry. Věřím, že dnes EU bezpečně ví, jaká je přidaná hodnota globálního standardu GS1. Jsme vnímáni jako neutrální technická a standardizační organizace, která je schopna nabídnout řešení celé řady komplexních technologických otázek, jež mají dopad na průmysl i celou společnost a jsou klíčové pro cíle, které chce unie prosadit. Důvěra je pro další spolupráci tím nejdůležitějším výchozím bodem.

Francesca Poggiali, Chief Public Policy Officer Europe a Pavla Cihlářová, ředitelka GS1 Czech Republic při rozhovoru na Global Foru v Bruselu

Občas mám pocit, že GS1 chce být s nadsázkou zachránce světa…

Máš pravdu! Také si myslím, že musíme naši roli zbavit mýtů a profilovat se jako ten, kdo je schopen z pozice neutrální, neziskové expertní organizace moderovat dialog mezi obchodními partnery, spotřebiteli a regulačními orgány. Nesmíme však zapomínat na to, že dnešní svět datových technologií je velmi dynamický a my v něm už zdaleka nejsme jediní ani nejsme v řadě ohledů bez konkurence.

Na které regulace se spolu s uživateli máme v dohledné době připravit?

Pokud bych měla vybrat pouze jedno evropské nařízení, kde budou standardy a služby GS1 hrát prvořadou roli, byla by to regulace zaměřená na ekodesign udržitelných výrobků. Legislativa s názvem Ecodesign for Sustainable Products Regulation, známá pod zkratkou ESPR, počítá s postupným zavedením digitálního produktového pasu pro jednotlivé výrobky. Toto vnímám jako doposud jednu z největších příležitostí, ale i výzev. Myšlenka, že by produkty měly mít „pas“, rozhodně není pro GS1 nová. Proto můžeme čerpat z již existujících standardů a nabídnout řešení, které bude rovnou připravené k využití v praxi.

Zmínila bych i další oblast, a tou je digitalizace obchodu. Zahrnuje mimo jiné i transformaci veřejné správy směrem k digitalizovanému prostředí, typickým příkladem může být digitalizace celní správy. Dále je zde tlak na zelenou mobilitu, která bude mít dopad na celý dodavatelský řetězec. A v neposlední řadě je potřeba zmínit, že standardní identifikace nabývá na důležitosti také v oblasti zemědělství. A není to jenom bránění odlesňování a zavádění správných postupů těžby dřeva. Ve hře bude také důraz na šetrné hospodaření a pěstování plodin.

Jak jsem zmínila na začátku, postoj české společnosti, ale i trhu a státu k evropské politice často nebývá vždy pozitivní. I v GS1 Czech Republic občas diskutujeme o míře našeho zapojení do příprav trhu na splnění budoucích požadavků EU. Co bys poradila členským organizacím GS1, aby byly v implementaci regulací úspěšné?

Vnímám, že se formuje blok zemí, které jsou stále více euroskeptické, další, které k nim po určitou dobu inklinovaly, jsou teď znovu proevropské. Je zde i skupina států, pro které je evropanství samozřejmost. Všechny tyto země mají jedno společné: že v určitém okamžiku své historie z různých důvodů potřebovaly evropskou sounáležitost potvrdit svým členstvím v unii.

Po 27 letech v Bruselu jsem dospěla k názoru, že Evropa není Brusel. Skutečná Evropa se odehrává v každém městě, v každé malé vesnici všech 27 členských států. Všichni občané, všechny obchodní firmy Evropské unie mohou čerpat řadu výhod, ale mají i společnou odpovědnost.

A to platí i pro lokální organizace GS1. Nejúspěšnější jsou podle mého názoru ty, které vedou proaktivně průběžný dialog se státní správou a snaží se vyjednávat optimální podmínky pro své uživatele již v době přípravy nových zákonů. Jak už jsem zmiňovala, klíčem k úspěchu je znalost trhu a snaha porozumět požadavkům regulátora. GS1 na lokální úrovni musí hledat synergie, které vedou ke společnému cíli. Ne nadarmo se hlásíme ke společnému heslu, že standardy mohou změnit způsob, jakým pracujeme, a že budujeme standard, který je globálním jazykem byznysu. Je potřeba si uvědomit, že i když v GS1 je 116 národních organizací, máme stále pouze jednu reputaci!

A na závěr, co máš na své práci nejraději a jak relaxuješ?

Na své práci miluji především možnost komunikovat s tolika různými protějšky o tak širokém portfoliu různých témat, která se prolínají. Povaha mé práce mě nutí neustále naslouchat a učit se. Proto se ve volném čase už dvacet let věnuji psaní, přináší mi doslova ticho a klid. Pomáhám spolkům, které usilují o záchranu vzácných druhů ovocných stromů, kterým hrozí zánik kvůli ztrátě biodiverzity.