Zboží s proměnnou hmotností je z hlediska identifikace poměrně specifickou skupinou. Jde téměř výhradně o čerstvé potraviny, jako je ovoce, zelenina, uzeniny, sýry, maso nebo lahůdky. Prodej je realizován formou balíčků rozdílné hmotnosti balených u výrobce nebo jsou tyto produkty porcovány a baleny u prodejního pultu. U ovoce a zeleniny si většinou spotřebitel sám zboží naváží nebo vybere po kusech.
Všechny zmíněné způsoby prodeje mají jedno společné. Zboží je identifikováno pomocí číselné struktury významně se lišící od klasického identifikačního čísla GTIN, které známe z běžných produktů prodávaných v maloobchodě. Odlišnost identifikátorů pro zboží s proměnnou hmotností je dána především tím, že se nejedná o globálně platnou identifikaci. Tzv. váhové eany patří do skupiny identifikačních struktur s omezenou působností (Restricted Circulation Numbers, RCN’s). To znamená, že identifikace je vždy platná v rámci jednoho trhu nebo jednoho obchodníka. S takto označeným zbožím tedy není možné automaticky přejít na další trhy. Musí být přeznačeno podle pravidel, která má daný trh pro zboží s proměnnou hmotností nastavena.
Specifika „váhových EANů“
Další odlišnost identifikačních čísel pro zboží s proměnnou hmotností spočívá v samotné struktuře identifikátoru. Je tvořen dvoumístným prefixem s číslicí 2 na začátku, který může nabývat hodnoty od 21 do 29. Definice jednotlivých prefixů je v každé zemi různá, což samozřejmě nepřispívá k celkové přehlednosti a praktičnosti značení. V České republice se využívají především prefixy 29 a 28 (v menší míře také 24 nebo 21). Prefix 29 je definován jako národní standard pro zboží s proměnnou hmotností, prefix 28 je vymezen rovněž pro proměnnou hmotnost, ale pro interní použití u konkrétního obchodníka. Identifikační čísla pro potřeby národního standardu, která se vážou na prefix 29, jsou přidělována na základě žádostí výrobců nebo distributorů přímo v GS1 Czech Republic. Databáze je k dispozici všem uživatelům Systému GS1. Identifikační čísla využívaná pro interní použití, tedy v kombinaci s prefixem 28, si vedou jednotliví uživatelé, téměř výhradně obchodníci. Svým dodavatelům je přidělují podle vlastních pravidel.
V praxi jsou tyto dva prefixy využívány souběžně a jde o rutinně zavedený postup. Prefix 24 je definován pro potřeby součtové etikety, např. pro pultový prodej čerstvých potravin. Je zpravidla doplněn pouze identifikací úseku prodeje a nese informaci o celkové ceně nákupu. Prefix 21 je určený pro kombinaci identifikátoru konkrétního produktu a ceny, která je přímo kódována do čárového kódu. Obě tyto varianty nejsou již v současném maloobchodním prodeji příliš frekventované. Další specifickou vlastností identifikační struktury pro zboží s proměnnou hmotností je fakt, že obsahuje dvě kontrolní číslice. Jednu vnitřní a druhou na konci číselné struktury za údajem o hmotnosti. Celé identifikační číslo je tedy sestaveno z dvoumístného prefixu (29 nebo 28), následuje čtyřmístné identifikační číslo konkrétního produktu, vnitřní kontrolní číslice, pět pozic pro hmotnost a celková kontrolní číslice.
Historická číselná řada
GS1 Czech Republic vede databázi identifikačních čísel pro zboží s proměnnou hmotností již 30 let. Vzhledem k tomu, že se jedná o číselnou řadu s nepříliš velkou kapacitou (10 tisíc čísel), je jasné, že se brzy dostaneme do situace, že nám čísla dojdou. Podle posledních odhadů se tak stane do dvou let. Co bude dál? Číselník velmi pravděpodobně bude dále fungovat pro všechny zařazené položky, ale nové již nebude možno přidávat. Uživatelé, obchodníci i dodavatelé se budou muset u nových produktů spokojit s využíváním pouze interní varianty s prefixem 28.
Budoucnost: GTIN a 2D kódy
Ovšem nabízí se i nové, daleko modernější řešení, které odpovídá trendům ve značení potravin a nesrovnatelně lépe vyhovuje požadavkům digitalizace maloobchodu. Jde o přechod na klasický GTIN a kódování do moderních datových nosičů, kterým souhrnně říkáme 2D kódy. Tento způsob identifikace zboží s proměnnou hmotností, ale i čerstvých potravin obecně, bude mít celou řadu výhod:
1) Identifikace pomocí GTIN bude univerzální, globálně použitelná. Zboží tedy bude možné volně distribuovat i mimo lokální trh. Stejně, jako je to u běžného baleného sortimentu.
2) Uživatelé budou schopni kódovat i další potřebná data. Kromě hmotnosti třeba datum použitelnosti nebo šarži. Řešení nabídne obchodníkovi např. možnost pracovat s cenou v souvislosti s blížícím se datem exspirace. To může výrazně snížit plýtvání potravinami a podpořit snahu dostat maximum zboží ke spotřebiteli.
3) Takto označené produkty mající vlastní GTIN bude snadné bez problémů standardně transparentně sdílet v elektronické komunikaci, evidovat v nástroji Activate, a tudíž nahrávat do Globálních registrů a v neposlední řadě také zadávat do certifikovaných e-katalogů GDSN.
4) Značení pomocí 2D kódů pomůže všem obchodním partnerům lépe propojit spotřebitele s produktem a značkou. Kódy mohou nést digitální linky, odkazy na důvěryhodné zdroje informací pro spotřebitele. Ti se mohou pomocí svých mobilních zařízení dostat k pokynům, jak potravinu skladovat a používat, kde byla vypěstována, zda je vhodná pro alergiky apod.
2D kódy na pokladnách?
Přechod od lineárních na 2D kódy se bude v maloobchodním prodeji postupem doby týkat všech produktů, nejenom čerstvých potravin. Samozřejmě nenastane ze dne na den. Zatím se v souvislosti s migrací na 2D kódy hovoří o roce 2027. To je doba, kdy by všichni obchodníci měli být připraveni na snímání 2D kódů na pokladnách prodejen.
Pro oblast čerstvých potravin je tento trend velkou šancí, jak se zbavit dnes již nevyhovujícího značení. Je to příležitost stát se průkopníkem, nositelem inovativního přístupu a zbavit se limitů spojených s identifikačními strukturami s omezenou působností. Změna je nutná a je potřeba se na ni začít připravovat již dnes. Jak?
Například tím, že výrobci začnou ke všem svým produktům přiřazovat identifikační čísla GTIN. Zatím virtuálně, s výhledem na budoucí přechod na 2D kódy, vytvoří ve svých informačních systémech prostor pro evidenci GTIN-14 pro každý produkt ze svého sortimentu čerstvých potravin.