Personálie
Pozici prezidenta GS1 Czech Republic od 1. 1. 2023 zastává dosavadní viceprezident Pavel Moravec, Digital/IS/IT & Sustainability ve společnosti Nestlé. Novým viceprezidentem se stal Petr Beran ze společnosti Albert Česká Republika, s.r.o. Členy výboru nadále zůstávají Jan Chmela (HOPI HOLDING a.s.) za sektor logistiky, Jan Příhoda (KODYS, spol. s r.o.) ze skupiny poskytovatelů technologických služeb, Luboš Rybár (GLOBUS, spol. s r.o.) a Jozef Šimo (MAKRO Cash & Carry ČR s.r.o.) za obchodníky a Petr Šyc (Mondelez Europe Procurement GmbH – odštěpný závod Česká republika) a Michal Weirich (WELEDA, spol. s r.o.) za skupinu dodavatelů.
Kolektiv GS1 Czech Republic do svého středu přivítal novou kolegyni Petru Kolínskou, která na pozici referentky zákaznického servisu odpovídá za administraci a registraci nových uživatelů Systému GS1.
Výkonný ředitel GS1 na návštěvě u nás
Nový prezident a CEO GS1 Global Office Renaud de Barbuat poctil dvoudenní pracovní návštěvou GS1 Czech Republic. Dřívější vysoce postavený manažer společnosti Carrefour spojil svoji kariéru s GS1 před třemi lety. V jejím čele stanul v loňském roce. Jeho předchůdce Miguel Lopera sice Prahu navštívil při příležitosti regionálního fóra GS1 in Europe na podzim 2017, ale přímo v GS1 Czech Republic nebyl. Z tohoto pohledu byla návštěva nejvyššího představitele GS1 první po dlouhých 25 letech. Program byl proto zaměřen nejen na představení hlavních priorit národní organizace, ale také na osobní setkání se zaměstnanci GS1 Czech Republic.
Nový prezident přijel s cílem poznat potřeby lokálního trhu, zejména sektorů maloobchodu, logistiky, zdravotnictví a také e-commerce. Během krátkého pobytu se seznámil s týmem GS1 Czech Republic. S každým z manažerů hovořil o specifikách konkrétních sektorů na našem trhu i o tom, jak by mohla centrála GS1 podpořit rozvoj standardizace v té které oblasti. Kromě toho absolvoval pracovní program se členy výboru GS1 Czech Republic a jeho novým prezidentem Pavlem Moravcem.
Jedním z hlavních úkolů, které před GS1 stojí na lokální i globální úrovni, je podle Renauda de Barbuat zvyšování povědomí o standardizaci mimo její tradiční domény. „Měníme se. Po dekády jsme pomáhali obchodu a dodavatelskému řetězci, později zdravotnictví, ale s rozvojem digitalizace budeme komunikovat s nesrovnatelně širší komunitou. Nová témata jako zákaznická důvěra, udržitelnost a cirkulární ekonomika se týkají mnohem více lidí a institucí, se kterými budeme spolupracovat. Včetně veřejných,“ popisuje transformaci společných cílů Renaud de Barbuat. Cirkulární ekonomika podle něj přinese zvýšené nároky na sledovatelnost a na sdílení dat. „Očekáváme zapojení mnohem širšího okruhu zúčastněných stran do logistických či hodnotových řetězců, které budou v rámci oběhového hospodářství vznikat.“
Při společné besedě jsme nemohli opomenout téma migrace na 2D kódy. „Přechod přinese spoustu nových příležitostí pro celý maloobchodní trh. A to při minimálních investicích do infrastruktury, především u výrobců.“ Z přínosů migrace podle něj budou těžit zejména hráči ve specifických sektorech, jako je čerstvé zboží. „Využití rozšířených dat o produktech posune řešení bezpečnosti potravin a plýtvání potravinami na vyšší úroveň,“ vysvětlil CEO GS1.
Z jakých výhod se budou moci těšit běžní uživatelé Systému GS1? „Koneční spotřebitelé si dávno zvykli načítat QR kódy. Až budou 2D kódy masově na produktech a postupně nahradí lineární kódy, pozornosti zákazníků neuniknou. Výrobci získají báječný způsob, jak se spojit se zákazníky. Kromě toho jim nové datové nosiče pomohou snadno splňovat různé legislativní požadavky,“ vzkazuje uživatelům Renaud de Barbuat. Uživatelé se podle něj migrace na 2D kódy rozhodně nemusejí obávat: „Jak národní, tak globální organizace GS1 vynaloží veškeré úsilí, aby podpořily implementaci 2D kódů a snížily investice na straně uživatelů,“ říká Renaud de Barbuat. „Jako dnes firmám pomáhá GS1 Activate s čísly GTIN a generuje pro ně čárové kódy, v budoucnu získají stejnou podporu pro 2D kódy. Revoluce to bude tedy spíše ve smyslu benefitů, které přechod všem přinese.“
Z globálního fóra v Bruselu
Stěžejního setkání se osobně účastnilo téměř 900 delegátů a k sekcím se vzdáleně připojilo dalších více než 1 500 představitelů členských organizací GS1 z celého světa. K nim se přidala řada hostů z různých sektorů, komerční i veřejné sféry.
Fórum se neslo v duchu gradujících příprav na padesáté výročí Systému GS1. Dne 3. dubna 1973 lídři průmyslu v USA zvolili jednotný standard pro identifikaci výrobků (symbol UPC, Universal Product Code, který vytvořila společnost IBM; v jejím týmu byl i vynálezce čárového kódu N. J. Woodland, který svůj objev patentoval již v roce 1952). O rok později standard nastoupil svoji cestu do Evropy. Na základě původního čárového kódu UPC brzy vznikl nový datový nosič, čárový kód EAN-13, umožňující globální využívání standardní třináctimístné identifikační struktury.
EAN International se v roce 2005 sloučil se svým americkým protějškem a začal se nazývat GS1. Jubilejní logo globálního fóra odkazuje na další klíčový milník ve světové standardizaci – chystanou migraci maloobchodu na 2D kódy, jíž bychom se měli dočkat v roce 2027.
Synfony: Zapojeno 140 firem, sdíleno 12 500 GTIN
Do uzávěrky časopisu překročil počet uživatelů elektronického katalogu produktových dat Synfony 140. Bylo do něj nahráno více než 12 500 unikátních produktů. E-katalog je nově dostupný i na slovenském trhu. V průběhu roku bude katalog expandovat do sektoru zdravotnictví. Produktová data zdravotnických prostředků přes něj budou sdílet dodavatelé zdravotnických prostředků již ve druhé polovině roku. Více informací najdete na www.synfony.cz.
Zlatým partnerem Retail Summitu 2023
GS1 Czech Republic se již tradičně aktivně zúčastnila jedné z největších retailových konferencí v Evropě. Retail Summit se konal na sklonku března a pod hlavním mottem Vsaďme na změnu se tentokrát jedna ze sekcí věnovala i tématu inovativního přístupu k potravinářství a zemědělství. Pokud bylo téma pro někoho poněkud vzdálené od maloobchodního trhu, jistě již z výčtu účastníků sekce mohl odvodit, že se diskuse příliš daleko od retailu pohybovat nebude. Spotřebitel se totiž stále více zajímá o původ potravin, o podmínky, ve kterých se vstupní suroviny pěstují, a v neposlední řadě také o to, jaké jsou dopady výroby potravin na půdu, přírodu i celou planetu. Navíc spotřebitel není jediný, koho tyto věci zajímají. Naštěstí se ukazuje, že šetrný způsob výroby a inovativní přístup či minimalizace negativních dopadů na přírodu zajímá stále více také samotné výrobce a obchodníky.
Do diskuse, kterou moderovala Pavla Cihlářová, ředitelka GS1 Czech Republic, přispěli malí i velcí hráči: Lukáš Rázl ze společnosti Naše rajče hovořil o celoročním pěstování rajčat bez chemie v prostorách, které se pro klasické zemědělství nehodí. Miroslav Motyčka ze společnosti Rudolf Jelínek popisoval, jak se jeho firma zabývá sadařstvím a cílí na kvalitu a lokální přístup k vlastní produkci. Martin Mittner z Nestlé Česko představil nový trend v potravinářství, kterým je rostlinná strava. Společnost však řeší i projekty z oblasti regenerativního zemědělství. Skutečně inovativní přístup k zemědělství představil ve svém příspěvku Vojtěch Malina ze společnosti CleverFarm. Ta v sobě snoubí agronomickou a datovou znalost. Výsledkem jsou projekty v oblasti precizního zemědělství, které mají významné dopady na efektivitu zemědělské produkce.
Pozadu nezůstávají ani obchodníci. Do sekce přispěli hned dva. Společnost Penny Market se s účastníky summitu podělila o zajímavý příběh projektu Zachraňte včely. Petr Baudyš vyzdvihl nejenom edukativní charakter projektu, ale i jeho konkrétní přínos v širším kontextu vlivu na životní prostředí. Také druhý zástupce retailu, konkrétně e-retailu, Rohlík.cz, prezentoval ústy Michala Perlíka svůj příspěvek ke kultivaci trhu s potravinami. Jejich specialitou je snaha nabídnout spotřebiteli kvalitní české produkty od menších farmářů, a to napříč celým sortimentem čerstvých potravin.
17. ročník setkání ředitelů nemocnic
Na celostátním setkání ředitelů nemocnic jsme již tradičním hostem a partnerem. Poslední proběhlo v brněnském hotelu Avanti za přítomnosti více než šedesáti vedoucích manažerů českých a moravských zdravotnických zařízení spolu s dalšími zástupci zdravotnického sektoru.