Brusel, květen 2022. Po dvouleté covidové pauze se konečně mohli opět osobně potkat delegáti valné hromady GS1. Hybridní formát umožnil účast i těm, kteří se, ať už z jakéhokoliv důvodu, rozhodli necestovat.
Novinkou byla hlasovací platforma easyQuorum, která umožnila souběžné hlasování všem delegátům, osobně přítomným i vzdáleně připojeným. Výsledky hlasování byly prakticky okamžitě k dispozici.
Revize strategie
Řídicí rada a následně valná hromada GS1 schválily v květnu 2020 pětiletou strategii, jejíž primární ambicí bylo „posílit digitální transformaci průmyslu tak, aby z ní v konečném důsledku profitovali spotřebitelé, resp. pacienti“. Strategie byla zacílena na sektory, které jsou pro GS1 stěžejní, tj. na maloobchod včetně e-shopů a elektronických tržišť, na logistiku a zdravotnictví. Letošní valná hromada se věnovala revizi této strategie, a to zejména s ohledem na vliv pandemie na světovou ekonomiku. Paradoxně se ukázalo, že výpadek světové ekonomiky během covidu se na počtu zájemců o registraci do Systému GS1 prakticky neprojevil, spíše naopak.
Globální komunita uživatelů meziročně vzrostla o téměř 10 %.
Rapidní rozvoj Globálních registrů
V oblasti maloobchodu byla hlavním diskutovaným tématem digitalizace, a to napříč jednotlivými sortimentními skupinami. Hovořilo se zejména o Globálních registrech GS1 a jejich plnění. Registry jsou obecně považovány za extrémně důležitý zdroj dat pro ukotvení standardů GS1 ve světě digitálního obchodu. Proto je klíčové, že se v této oblasti podařilo rychle dosáhnout konkrétních výsledků. Pokud jde o evidenci vydaných GS1 Company Prefixů (GCP), do registrů se již podařilo nahrát více než šest milionů aktivních GCP vydaných 90 národními organizacemi GS1. To představuje 96 % všech dosud vydaných prefixů. Ohledně evidence jednotlivých identifikačních čísel GTIN bylo konstatováno, že registry obsahují již téměř 200 milionů položek. Zatím se však potýkáme s obtížemi v dosažení potřebné datové kvality, resp. dostupnosti povinných šesti atributů.
Hojně se diskutovalo také o registru globálních lokalizačních čísel (GLN) a jeho relevanci pro projekty a řešení v oblasti sledovatelnosti a udržitelnosti. To jsou témata, která aktuálně zajímají průmysl, obchod i nejrůznější regulační úřady.
Migrace na 2D kódy v retailu
V dalších příspěvcích k retailu rezonovalo téma přípravy na postupný přechod celého sektoru na 2D kódy. Plán migrace je aktuálně nastaven tak, že do roku 2027 by měli obchodníci být schopni snímat 2D kódy na pokladnách. V této fázi projektu samozřejmě probíhá rozsáhlé testování datových nosičů. Řeší se také celá řada technických i procesních otázek, například jaké budou dopady na průmyslová odvětví, jaká kritéria budou rozhodovat o tom, zda se bude více využívat GS1 DataMatrix nebo QR kód. Z dosavadních vyjádření vyplývá, že půjde o kombinaci několika standardů, a to v závislosti na očekávání spotřebitelů a na možnostech obchodníků nabídnout relevantní doplňkové služby. Zatím nelze zcela jasně odpovědět na otázku, zda lineární kódy z maloobchodu opravdu zmizí či nikoliv (a pokud ano, tak kdy).
Samostatným a velmi diskutovaným tématem byla realizace ambiciózního plánu implementace standardů GS1 velkými hráči typu Amazon, Google apod. Součástí tohoto plánu jsou samozřejmě i již zmíněné globální registry, zejména pak služba ověřování pravosti identifikačních čísel GTIN.
Služba Verified by GS1 (VbG) je nyní dostupná ve 40 zemích světa včetně České republiky. Prostřednictvím VbG lze nyní ověřit i prvních 200 tisíc čísel GTIN vydaných v Česku.
Pro řešení problematiky využívání GTIN na elektronických tržištích vytvořila GS1 expertní skupinu. Její členové pracují na definici bariér využívání GTIN pro obchodování na online platformách a na možnostech jejich odstranění. Mezi nejčastěji zmiňované problémy patří samozřejmě duplicitní kódy nebo zneužití legálně přidělených kódů. Dále nejasná pravidla pro značení produktových variant a nahodile sestavených produktových balíčků, které by se v kamenném obchodě nikdy nevyskytly. Problémy se vyskytují i s produkty, jež nejsou označeny vůbec. Dále také s produkty, které jsou repasované či z druhé ruky a jsou opětovně prodávány.
Nové vedení GS1
Nový CEO Renaud de Barbuat
Valná hromada schválila aktualizaci tříletého plánu rozvoje (do roku 2025) a také priority na roky 2022–2023. Globální organizace GS1 doporučila všem svým národním organizacím v souvislosti se schválenými prioritami věnovat pozornost projektům zaměřeným na sdílení dat v kontextu udržitelnosti a cirkulární ekonomiky. V závěru valné hromady proběhly volby do správní rady. Noví zástupci přišli ze společností Carrefour, JD.com, Brocacef (skupina Phoenix), Metro a Google. Předsedkyní správní rady byla na další rok znovu zvolena Kathy Wengel, výkonná ředitelka Johnson & Johnson, místopředsedou i nadále bude Mark Batenic, předseda Aliance nezávislých prodejců potravin, IGA Inc. Z čela globální organizace po dlouhých dvaceti letech odešel generální ředitel Miguel A. Lopera. Jeho nástupcem se stal Renaud de Barbuat, který přišel do GS1 před dvěma lety se zkušenostmi z retailu, kde působil v několika vysokých pozicích ve společnosti Carrefour.