Fakultní nemocnice v anglickém městě Hull nahradila systém „tužka a papír“ skenováním čárových kódů. Zavedením standardů GS1 pro identifikaci do léčby pacienta od jeho přijetí po propuštění zdravotníci získali přehled o poskytnuté péči a cenná data pro její optimalizaci.
Britské ministerstvo zdravotnictví v roce 2016 spustilo projekt digitalizace procesů v nemocnicích s názvem Scan4Safety. Jeho základem je implementace standardní identifikace osob (pacientů i personálu), produktů, umístění a procesů v průběhu péče o pacienty s návazností na identifikaci produktů napříč dodavatelskými řetězci. Jako první se do projektu zapojilo šest nemocnic britské veřejné zdravotní péče National Health Service (NHS). Fakultní nemocnice Hull University se přidala v roce 2018.
Jak to chodí na kardiologii
Program Scan4Safety na bázi standardů GS1 umožňuje nemocnici vést kompletní evidenci poskytnuté péče o pacienta od přijetí po jeho propuštění, a to vše v jediném systému. Pojďme se podívat, jak to funguje na oddělení kardiologie, které je typické pohybem pacientů v rámci více pracovišť. Tamní katetrizační laboratoř provádí komplexní spektrum diagnostických výkonů. Odtud může pacient postoupit k chirurgickému zákroku na operačním sále, poté je přeložen na jednotku intenzivní péče k zotavení, následně je převezen na lůžkové oddělení a nakonec propuštěn domů.
Management nemocnice si dal za cíl vytvořit systém, který by sbíral informace o všech provedených výkonech, spotřebovaných zdravotnických prostředcích a léčivých přípravcích přímo v místě péče. Dále data získaná z různých pracovišť vzájemně propojil a integroval je do zdravotních záznamů pacienta.
Analýza nákladů
Zdravotníci potřebovali detailní přehled o péči poskytnuté každému jednotlivému pacientovi, aby mohli přesněji sestavovat rozpočet celého oddělení a činit informovaná rozhodnutí. Prioritně se jednalo o následující informace:
- Čas vynaložený na konkrétní zákroky
- Počet primárních příjmů (pacienti dopravení v naléhavých případech rychlou záchrannou službou)
- Počet opakovaných přijetí po provedení konkrétních úkonů
- Spotřebovaný zdravotnický materiál a vydané léčivé přípravky
Požadované řešení mělo být schopné porovnávat data o poskytnuté péči pacientům při jejich pohybu mezi různými odděleními. Dále analyzovat výsledky předepsaných léčebných postupů a použití konkrétních zdravotnických prostředků u jednotlivých pacientů i různých operačních týmů. A tyto výstupy porovnávat. Zástupci nemocnice se rozhodli zavést standardy GS1. V jejich prospěch hrálo široké rozšíření, robustnost a prokázané přínosy v digitalizaci zdravotní péče.
Získávání cenných dat v průběhu péče o pacienta
Projektový tým definoval zcela nový model implementace. Zatímco ostatní koncepty se zaměřují na sledování fyzických toků zdravotnického materiálu v rámci jednoho oddělení a shromažďují data o vynaložených prostředcích na daném pracovišti, v nemocnici Hull uplatnili inovativní přístup: Rozhodli se postavit do centra zájmu konkrétního pacienta, resp. jeho „cyklus“ v nemocnici, od přijetí po propuštění. Proto byl záběr mnohem širší, než jak je znám z běžných implementací programu Scan4Safety v chirurgických sálech anglických nemocnic spadajících pod NHS. Tento záběr zahrnuje veškerou poskytnutou péči. Spočívá v implementaci následujících standardů pro identifikaci GS1:
- Identifikace pacienta pomocí globálního relačního čísla služeb (GSRN, Global Service Relation Number)
- Identifikace produktu pomocí globálního čísla obchodní položky (GTIN, Global Trade Item Number)
- Identifikace umístění pomocí globálního lokalizačního čísla (GLN, Global Location Number)
„Scan4Safety je v konečném důsledku programem pro bezpečnost pacienta. Proto by měl kontrolovat všechny kroky v poskytnuté péči,“ vysvětluje Rachael Ellis, ředitelka programu Scan4Safety v univerzitní nemocnici Hull. „Je to jediný způsob, jak bezpečně zjistit, co všechno je právě potřeba k zajištění individuální péče o každého pacienta. Pokud tuto péči nedokážete transparentně sledovat, jak toho dosáhnete?“ ptá se Rachael Ellis. „Jak můžete dělat zásadní rozhodnutí ohledně vybavení, zásob a zdrojů, když nemáte detailní přehled o pohybu pacientů a o tom, jakou péči reálně potřebují?“
Trojstranná příprava projektu
Projektoví manažeři Scan4Safety od počátku úzce spolupracovali s vedením nemocnice a s klinickými týmy. Jen tak mohli plně porozumět požadavkům klinického personálu a co nejpřesněji stanovit požadavky na sběr dat. Otevřená spolupráce a zapojení co nejširšího počtu zaměstnanců nemocnice se ukázaly jako klíčový předpoklad úspěchu. I když se každý člen projektového týmu soustředil na jiný dílčí cíl, požadavky týkající se bezpečnosti pacientů byly zásadní pro všechny zúčastněné.
Úspěch zvoleného konceptu inspiroval management k jeho postupnému rozšíření do dalších oddělení včetně anesteziologických pracovišť, perfuzních služeb, plicní části a JIP.
Všechny informace, které je potřeba evidovat, se skenují přímo v místě péče. Probíhá automatická evidence data, času, zdravotníka a pracoviště, kde byl konkrétní úkon proveden, včetně použitých zdravotnických prostředků a vydaných léčivých přípravků. To všechno během celého postupu pacienta nemocnicí až po vydání propouštěcí zprávy. Tyto informace jsou získávány v reálném čase skenováním čárových kódů GS1.
Rychlé stažení ventilátorů během epidemie
Projekt přinesl mnoho benefitů, ale jednou z nejhmatatelnějších výhod je možnost sledovat celý proces péče o pacienta vyjádřený v datech. Včetně úplné kalkulace nákladů na úrovni pacienta.
Skenování zdravotnických prostředků výrazně usnadňuje jejich stažení z oběhu v případě výskytu problematických produktů. Během pandemie covidu-19 nemocnice musela zajistit okamžité stažení vadných ventilátorů. Hned poté, co zdravotníci obdrželi požadavek na stažení, dokázali velmi rychle identifikovat 100 % vadných ventilátorů. Bez jejich identifikace pomocí čárových kódů GS1 by to nebylo reálné.
Po naskenování každé položky použité při léčbě pacienta (označeného pomocí identifikačního klíče GSRN zakódovaného ve 2D kódu GS1 DataMatrix na náramku) a umístění, resp. pracoviště (identifikovaného pomocí GLN) zdravotníci okamžitě zjistili, které ventilátory byly nasazeny u pacienta, které zůstaly nepoužity ve skladu a které se nacházely na údržbě. Sestry identifikovaly pacienty, u jejichž lůžek byly ventilátory podléhající stažení použity, a tato zařízení byla umístěna do depozitu. V systému byla označená jako stažená; to všechno zdravotníci dokázali v rekordních dvou hodinách od přijetí upozornění.
Rozhodující je, že ani jedna minuta z pracovní doby personálu nebyla zmařena fyzickým dohledáváním každého kusu zařízení. Před zavedením standardů GS1 by si takovýto případ stažení vyžádal více než 70 hodin práce a jeho dokončení by trvalo několik týdnů! A i přesto by nebylo garantováno, že se podařilo dohledat všechny problematické přístroje.
Data pro lepší plánování
Díky analýze založené na přesných číslech lze provádět účinnější plánování péče a alokaci zdrojů. Data umožňují zdravotníkům lépe sledovat průběh léčby a poskytují jim srovnání s léčebnými postupy zvolenými v jiných případech. Lékaři mají data na dosah ruky, nemusí vyžadovat doplňující informace o pacientovi a nejsou tak zdržováni. Shromážděné informace mohou být použity pro zkoumání péče poskytnuté pacientovi, a to nejen o provedeném chirurgickém zákroku na úrovni jednoho oddělení, jak je běžné u obdobných projektů automatické identifikace.
Nemocnice se před zavedením programu Scan4Safety spoléhala na manuální záznam informací o provedených operacích. Evidence nákladů na poskytnutou péči konkrétnímu pacientovi byla nepřesná a spíše se opírala o odhady zprůměrované podle zkušeností z podobných zákroků.
Manuální proces navíc nemohl účinně zajistit rutinní stahování problematických produktů z oběhu. V momentě, kdy vznikl požadavek na stažení určité položky, zdravotnický personál musel trávit drahocenný čas fyzickou kontrolou skladových zásob a nemohl se plně věnovat pacientům.
Hlavní benefity zavedení standardů GS1 ve fakultní nemocnici Hull
- Zkrácení času potřebného na stažení produktů z týdnů na hodiny, radikální úspora času pro zdravotnický personál
- Klinické rozhodování a plánování s údaji založenými na datech shromažďovaných v celém procesu péče o jednotlivé pacienty
- Přesná a efektivní správa majetku a zásob pro zvýšení produktivity personálu a lepší péči o pacienty
- Transparentní data shromažďovaná v reálném čase v místě péče pro optimalizaci léčby pacientů, přehled o reálných nákladech za poskytnutou péči u každého pacienta