Interview: Pavla Cihlářová, ředitelka & Tomáš Tlučhoř, ředitel datových služeb

Co je hlavním úkolem GS1 na lokálním trhu dnes?

Tomáš Tluchoř: Hlavní úkoly souvisejí s digitalizací, rozvojem e-commerce a technologií obecně. Značení zboží čárovými kódy je již dnes běžná rutina. Dodavatelský řetězec však vzhledem k rostoucí míře automatizace, rozvoji e-commerce a novým legislativním požadavkům potřebuje pracovat se stále větším množstvím kvalitních dat. Praxe ukazuje, že bez využití standardů to jde jen velmi těžko. Zatímco elektronizace transakčních dokumentů prostřednictvím EDI je u nás na skvělé úrovni, v oblasti produktových dat máme oproti vyspělejším zemím stále co dohánět. Úkolem je učinit z GDSN něco tak běžného, jako je dnes EDI. Nejde však jen o GDSN. Obecně je nezbytné umožnit jednoduchý přístup k informacím o čemkoliv, co je identifikováno klíči GS1 – ať už je to GTIN u zboží, GLN u subjektů a lokací, či něco jiného. K tomu slouží nově vytvářené globální registry, které budou hrát důležitou roli i na našem trhu. Nebo třeba nový standard GS1 Digitální link, který umožňuje propojení fyzického produktu s jeho digitálním dvojčetem. Naším posláním je umožnit rychlý přístup k těmto novinkám i českému trhu. Důležité je samozřejmě i nadále rozšiřovat uživatelskou komunitu standardů GS1, a to i mimo maloobchod. Velmi nadějné je v tomto ohledu třeba zdravotnictví. Ostatně přínosy standardů rostou se zvyšujícím se počtem jejich uživatelů.

Jaké úkoly čekají GS1 v budoucnu?

Pavla Cihlářová: Aktuálně je naší prioritou být důvěryhodným partnerem pro naše uživatele. Autoritou trhu, o kterou je možné se opřít. Hrát vedoucí roli nejenom v tradičním obchodě, ale i v digitálním. Blízká budoucnost je zcela jistě o datech, resp. o kvalitních datech ze zaručeného zdroje, o přechodu z lineárních na 2D kódy a o prosazení GS1 standardů do nových sektorů. Dobrým příkladem je zdravotnictví.

Tomáš Tluchoř: V budoucnosti se u některých kategorií zboží myslím dočkáme konce lineárních a 2D kódů na obalech výrobků. Již dnes vidíme obchody bez pokladen, kde všudypřítomné kamery v kombinaci s umělou inteligencí rozeznají produkty pouze podle jejich vzhledu. Existují technologie, které na obal výrobku umístí lidským okem nepozorovatelné vzory se strojově čitelnými údaji. Standardy GS1 pak budou hrát hlavní roli primárně v oblasti sdílení či propojování dat a identifikace v on-line prostoru.

Který sektor je tzv. černým koněm?

Pavla Cihlářová: Černým koněm pro GS1 nebude podle mého konkrétní sektor, ale multisektorový přesah našeho standardu. Pokud se nám podaří stát se standardem pro cirkulární ekonomiku, budeme mít výsadní postavení v mnoha sektorech.

Tomáš Tluchoř: Ano, standard GS1 má multisektorový přesah. Z těch pro GS1 novějších sektorů odhaduji větší aktivitu v nejbližších letech ve zdravotnictví, on-line tržištích (tzv. marketplaces) i např. ve stravovacích službách, které s maloobchodem sdílejí řadu dodavatelů i výzev.

Mezi téměř 9000 uživateli systému GS1 najdeme velké společnosti s miliardovými obraty i malé a střední podniky či startupy. Jak "ušít" vhodný servis pro firmy z různých konců tak širokého spektra?

Pavla Cihlářová: Pokud jde o základní služby, tj. o identifikaci produktů na všech úrovních balení, správný výběr datového nosiče a jeho kvalitní provedení, nastavení základní elektronické komunikace mezi obchodními partnery, tak nevidím významný rozdíl mezi službou pro malé či velké firmy nebo řekněme lokální a nadnárodní společnosti. Na této úrovni jde vždy o nastavení optimální varianty pro každého konkrétního uživatele a jeho roli v dodavatelském řetězci.

Tomáš Tluchoř: Z pohledu datových služeb je pro velké mezinárodní společnosti důležitá zejména podpora formou poradenství. Data zpravidla poskytují ze svých korporátních systémů a od GS1 Czech Republic vyžadují především podporu ohledně správné konfigurace pro podmínky českého trhu. Malé a středně velké podniky pak kromě edukace potřebují i konkrétní nástroje, například GDSN katalog SYNFONY nebo novou aplikaci Activate pro vkládání informací do globálních registrů.

Proč by se měli uživatelé zapojovat do komunity GS1?

Pavla Cihlářová: GS1 komunita pomáhá společnostem efektivně růst, být bezproblémovými obchodními partnery, kteří jsou připraveni splnit veškeré požadavky, které na ně kladou zákazníci, legislativa i spotřebitelé.

Tomáš Tluchoř: Současný propojený svět se bez úzké vzájemné spolupráce neobejde. Být součástí GS1 komunity tuto spolupráci umožňuje ať už v rámci České republiky, nebo za jejími hranicemi. Aktivnějším uživatelům nabízí neutrální půdu k vytváření nových způsobů, jak toto propojení neustále zjednodušovat. Neméně důležitý je také přístup k know-how, které je otestováno bohatou zahraniční praxí.

Jak se daří předávat potřebné know-how v dnešních podmínkách?

Pavla Cihlářová: Osobní kontakt je při poskytování služeb našeho typu nenahraditelný. Ale situace, kterou teď prožíváme, nás naučila mnoho nového. Myslím, že jsme se dokázali přizpůsobit, zavést on-line služby všude tam, kde to dává smysl. Jsem si jista, že i do budoucna zůstane on-line do určité míry realitou našeho života. Jen doufám, že jej budeme moci už brzy doplnit o tolik chybějící osobní přístup.

Tomáš Tluchoř: Je to složitější zejména v rozvojových aktivitách, kdy se vytvářejí nové standardy, metodiky či služby. Řadu věcí lze sice řešit i on-line, ale osobní setkání to nenahradí. Ne nadarmo se říká, že nejvíc se toho vyřeší při pauze na kafe. Neformální kontakt chybí. V případě školení je výzvou zakomponování interaktivních prvků a čas, jelikož webinář musí být výrazně kratší než prezenční varianta. Na druhou stranu nám tato situace pomohla urychlit a zlepšit nabídku našich on-line kurzů a oslovit i nové uživatele, kterým se školení v Praze nehodí.

GS1 je globální organizace s lokální působností. Jak se to projevuje v praxi?

Pavla Cihlářová: Globální je především náš standard a také prostředí, ve kterém se naši uživatelé pohybují. Obchod dnes nezná hranice, to platí více než kdy jindy. Naše služby však poskytujeme téměř výhradně na lokální úrovni, tedy konkrétním firmám na českém trhu. Musíme proto velmi přesně odhadnout, co je pro lokální trh ta správná úroveň implementace. Každý trh se vyvíjí svým tempem a naší rolí je motivovat uživatele k dalšímu rozvoji, přinášet zkušenosti z více rozvinutých zemí, ale neklást před ně nesplnitelné cíle. To obvykle nevede k pokroku.

Jak se dají zkušenosti globální organizace využít na lokálním trhu?

Tomáš Tluchoř: Bývá rychlejší nevynalézat kolo znova, ale okopírovat ho a třeba trochu vylepšit. Podobné je to s globálními zkušenostmi, které lze většinou bez velkých změn aplikovat na řešení lokálních potřeb. Ostatně velké množství společností podnikajících na českém trhu má centrálu nebo část businessu v zahraničí. Je proto jednodušší, když mohou využívat stejná řešení i u nás. Celý trh se tak posouvá vpřed rychleji. Přece jen patříme k menším ekonomikám a ochota společností něco výrazně měnit není z největších. V některých oblastech mohou být globální standardy a řešení pro lokální podmínky zbytečně komplexní. V takovém případě je pak na místě začít s implementací pouze té části, která je relevantní pro místní potřeby, a nevrhat se po hlavě úplně do všeho a hned.